top of page

Přítomnost.

„To „při čem“ každý člověk právě je.


Všímám si, že slovo přítomnost je v komunitách ezoteriků tak trochu módní slovo. Mnoho učitelů káže, jak je důležité budovat větší přítomnost, zvláště když se snažíme dostat do svého "středu" :).
Ale význam tohoto zaklínadla "přítomnost" je jimi sotva kdy definován.

Hojné nadužívání tohoto slova bez jeho hlubšího porozumění mě upřímně mrzí, jelikož právě budování přítomnosti je jedním z hlavních principů sexuálního mistrovství.
A aby bylo jasno, o čem vlastně mluvím, nabízím vám tuto svou jednoduchou analogii „Přítomnosti“.





Představte si, že jste na rande, sedíte naproti někomu, kdo vás velice přitahuje, u stolu v restauraci. Vedete poutavý rozhovor, oba se nakláníte, cítíte mezi vámi jiskření. Vaše pozornost je upřena vzájemně na sebe, sotva si všimnete zvuku restaurace. Cítíte se dobře – uvolněně, v pohodě, užíváte si okamžiku, užíváte si společnou konverzaci. Jste si vědomi své vlastní energie a vnímáte jeho/její řeč těla, rozpoložení a každé slovo. Víte, že jste pouze spolu, plně.

To je pro mě „být přítomný“. Dostat se do podobného stavu se může zdát být poměrně jednoduché. Nicméně síla vašeho umění „bytí přítomnosti“ je v tom, jak dobře udržujete tuto bublinu energie, která vás dva zapouzdřuje i v momentě působení dalších vlivů.

Z ničeho nic k vám přijde číšník, aby se vás zeptal, co chcete pít a zda budete jíst a pokud ano, tak co. Vaše soustředění na atraktivní osobu naproti vám se chtě nechtě přeruší a vy se musíte začít věnovat číšníkovi. Vaše schopnost zvládnout rozptýlení číšníkem a navrátit vaši plnou pozornost zpět k vašemu rande, abyste mohli pokračovat v poutavé konverzaci a pokračovat přesně tam, kde jste přestali, aniž byste tápali o čem jste se bavili – to může být jedním z měřítek vaší schopnosti „být přítomen“.

Když cvičíme „bytí v přítomnosti“, ať už sami nebo se svým partnerem, budou věci, které námi otřesou, které nás budou zkoušet, jako číšník v této analogii.
Budeme tomu říkat rozptýlení.
Tato rozptýlení nemusí být vždy vnější, jako náš číšník v restauraci. Ve skutečnosti jsou tato rozptýlení často spíše vnitřní, vycházející z našeho nitra. Některé vnitřní rozptýlení zahrnují rušivé a úzkostné myšlenky, stejně jako napětí a nepříjemné pocity v těle.

Praxe „přítomnosti“ je tedy z větší části neustálým uvědomováním si toho, co se ve vás vnitřně děje, abyste mohli zmírnit tato rozptýlení a více se zapojit do přítomného okamžiku buď sami se sebou, nebo s osobou (osobami) před vámi. Místo toho, abyste příliš analyzovali, zda jste nebo nejste dostatečně „ženská“ nebo zda je váš partner dostatečně „mužný“, zda jste se teď pohla správně, máte stále stejně upravené vlasy a tohle a tamto a pak ještě toto.

Pro vybudování „schopnost přítomnosti“, můžete nejprve zkoušet minimalizovat množství vnitřních rušivých vlivů, než se objeví, tím, že uvolníte jakékoli napětí z těla, změníte způsob, jakým o věcech v daný moment přemýšlíte, a budete pohodlnější s pocitem „přítomnosti“, tady platí pravidlo 5 vteřin, čas během kterého můžete myšlenku zaznamenat a ještě přerámovat.
Nicméně zde jsou důležité všechny přípravné práce. Existuje mnoho způsobů, jak toho dosáhnout, od jógy přes meditaci po Tai Chi až po přímou práci s myslí. To jak se k cíli dostanete je opravdu vaše osobní volba.

Druhý způsob tréninku „budování přítomnosti“ je, když jste v daném okamžiku a nejen, že se soustředíte na svého partnera, ale jste si vědomi i toho, co ve vás vzniká, abyste mohli tyto věci zpracovat nebo zmírnit a nenechat se jimi rozptýlit. Jednoduchým příkladem toho je návrat k analogii s restaurací, kdy si všimnete, kde ve svém těle držíte napětí. Sedíte naproti atraktivní osobě, je tam nějaká sexuální chemie, a ať už si to uvědomujete nebo ne, nepochybně ve vašem těle vznikne nějaké napětí. Možná v čelisti, v hrudníku, v kříži nebo v pánevním dnu. Bude tam, protože jsme jen lidé a napětí je téměř nevyhnutelné. Mírou vaší „přítomnosti“ je vaše schopnost všimnout si tohoto napětí a aktivně ho zmírnit, zatímco si udržujete spojení s partnerem.


Berte to tedy jako výzvu, abyste si začali záměrně více všímat toho, co fyzicky cítíte. Ve kterých částech těla držíte napětí? Jsou ve vašem těle místa, kde se cítíte uvolněněji? Během dne se zastavte a všimněte si konkrétního fyzického pocitu, který cítíte. Udělejte si z toho pocitu co nejvíce jasno. Hledejte a definujte si tvar, barvu a konzistenci tohoto pocitu.

Mnoho lidí, zvláště ti z nás v duchovní komunitě, mají tendenci popisovat věci z hlediska „energie“. Například: „Cítím nějakou stagnující energii“ nebo „Cítím, že mnou prochází nějaká energie“ nebo „Mám tuto těžkou energii v hrudi.“ Neříkám, že je na tom něco neodmyslitelně špatného, ale je důležité mít jasno ve skutečném pocitu, který cítíte, abyste s ním mohli skutečně pracovat.

Snažte se tedy nepoužívat slovo „energie“, když kontrolujete a popisujete pocity, které fyzicky cítíte ve svém těle. Buďte co nejjasnější v tom, čeho si všímáte. Pro přeformulování výše uvedených příkladů: „Cítím se otupěle, jako bych v břiše měla těžký šedý kámen“ nebo „Cítím, jako by na mě svítilo slunce a jeho teplo se mi šířilo po celém těle." Jelikož skrze obrazy dokážeme lépe komunikovat s naším nevědomím.

Doporučená praxe
Začněte cvičit, najděte si během dne chvíli, kdy strávíte několik minut popisováním několika vhledů o tom, jak se vaše tělo v danou chvíli cítí. A zkoušejte se postupně zdokonalovat v konkrétnosti popisu pocitů ve vašem těle. Následně tyto obrazy začněte měnit, rozpouštět skrze dech a vizualizace, tak aby vaše tělo nezatěžovaly.
72 views0 comments

Comments


bottom of page